Něco skončit bývá těžší než něco začít. Rutina, zvyk, každodenní pravidelnost, jistota, že ráno vstanu a opařím se čajem. Proč je to tak těžké měnit zavedené i když cítíme, že by to bylo třeba? Je to pohodlné, přirozeně se brání něčemu co přinese určitou míru nejistoty a svým způsobem nás chrání nás před neuváženými experimenty. Dávají nám jistotu, že věci půjdou tím směrem, který očekáváme, přeci vím, že když otočím klíčem, zámek se odemkne.
Pokud se ale rozhodneme, že chceme změnit tuto rutinu, že se chceme změnit, potřebujeme něco nového, novou vizi, jak to má vypadat a vlastně i novou rutinu. Koučování může být tou cestou. Kouč Vám pomůže najít novou vizi a popsat ji tak, abyste věděli, že jí říkáte pane, že víte, proč ji chcete a dokázali ji vytvořit a udržet.
Systemický přístup je i v osobním koučování důležitý. Nejste na světě sami a Vaše rutiny se jistě týkají i ostatních. Co bude např. říkat Váš partner, pokud se rozhodnete změnit zaměstnání? Nebo Vaši přátelé, když odjedete na severní pól?
Koučování je o práci se sebou samým, kouč, alespoň ten profesionální, Vám neporadí, co a jak máte udělat. Je expertem na to jak lidi podnítit, přimět k sebepoznání a motivovat je vkonstruovat si nový svět.