• Březina 305, 67905
  • + 420 604 381 430

„X“ faktor úspěšné firmy? Firma je živá!

21Prosinec

„X“ faktor úspěšné firmy? Firma je živá!

Publikováno na LinkedIn Pulse
Ke stažení zde

Začnu příkladem. Řekněme, že chcete popsat, jak funguje Váš počítač se záměrem dostat z něj větší výkon. Rozeberete jej, popíšete funkce součástek a to jak ovlivňují výkon, pak jej složíte dohromady, procesor přetaktujete, přidáte více paměti, odstraníte zbytečnosti na disku. Pustíte počítač a on běží lépe, rychleji. Takto fungují „jednoduché systémy“ – v odborné literatuře se potkáte s termínem „triviální stroje“. Obecný, a mezi různými stroji přenositelný přístup, je porozumění tomu, jak fungují jeho jednotlivé součástky (prvky systému), jejich vyladění, promazání, vyměnění nefungujících či zastaralých. A stroj poběží lépe.

„Firmu neopravujte – začněte ji léčit!“

A nyní druhý případ. Mám člověka, kde chci totéž co v prvním případě, chci z něj dostat větší výkon. Popíši všechny jeho orgány, k čemu tam jsou a jak fungují, vyměním nefunkční ledviny, trošku podpořím srdíčko kofeinem a on podá vyšší výkon. Zní to trochu absurdně což?! Proč? Vyšel jsem z předpokladu „jednoduchého systému“ a zvolil stejný postup jako v předchozím případě. Člověk je ale „složitý systém“, kde celek determinuje fungování jednotlivých svých částí a to, co zajišťuje jeho stabilitu, je vzájemná komunikace mezi jednotlivými orgány nikoliv orgány samotné! (2, 3) Příklad? Dostanu-li se např. do hor, organizmus zjistí nedostatek kyslíku, přizpůsobí tep, počet červených krvinek, velikost srdce nové situaci. Postupně a koordinovaně se aklimatizuje. Nemění orgány, mění komunikační vazby, a součástky/orgány využívá jinak – efektivněji. Toto stroj nedokáže – nedokáže se v tom pravém smyslu učit – nedokáže takto zásadně měnit fungování svých částí. Naproti tomu u stroje mohu výměnou či úpravou součástky zásadně ovlivnit fungování celého stroje (systému) a což zas nefunguje u složitých systémů (2,3).

Proč je firma živá?

V druhé polovině dvacátého století vyšla řada prací, které ukázaly, že sociální systémy, se chovají stejně jako systémy živé (1,2). Firma je příkladem takového sociálního systému, je „živá“ a chová se proto jako člověk z druhého příkladu. To co rozhoduje o fungování je celek (systém), „smysl proč existuje“, a pak komunikační vazby mezi jednotlivými prvky. Zkuste si nyní představit situaci, kdy máte zaměstnance, který podle vás nefunguje – pokud jej vyhodíte a nahradíte jiným, měníte součástky a pracujete s firmou jako se strojem. Proto jste velmi často za čas tam, kde jste byli – zaměstnanec opět nefunguje. Pokud začnete přemýšlet jinak – jak jinak nastavit komunikační vazby mezi zaměstnancem, vámi, týmem tak, aby podporovaly požadované fungování zaměstnance – pracujete s firmou jako „živým systémem“. Změna trvá déle, je ale mnohem účinnější.

„Pokud nefungujícího zaměstnance vyhodíte a „jen“ nahradíte jiným, přistupujete k firmě jako ke stroji – a nefunguje to.“

Tradičně přistupujeme k firmě jako ke stroji – dáme zaměstnanci úkol a kontrolujeme jeho naplnění – zaměstnanec si ale bude, ať chcete či ne, naplňovat nějaký svůj smysl (je živý systém), např. to může být pohodlí nebo klid. Bude pracovat do „výše úkolu a tlaku“, což se projeví např. „no, kdyby mi kolega dodal včas, tak by ….“ a vzhledem ke komunikačním vazbám s dalšími prvky systému, bude i systém jako celek „hledat“ cestu k nějaké optimální rovnováze. Firma je totiž také živý systém a proto bude stejně tak směřovat k naplňování nějakého smyslu. Pokud s ním a komunikačními vazbami nebudete pracovat, přistoupíte k firmě jako ke stroji, bude naplňovaný smysl velmi pravděpodobně jiný, než byste si vy, jako majitel či manažer, přál.

„Komunikovat, neznamená spolu mluvit.“

Jak to tedy udělat jinak?

Chcete-li např. zvyšovat výkon firmy, je nutné začít od shora, pracovat s celým „systémem“ a pomalu postupovat směrem dolů.

  1. Definujte k čemu mají změny sloužit (smysl)
  2. Zajistěte „připojení“ manažerů k tomuto smyslu
  3. Postupně získávejte důvěru a měňte komunikační vazby mezi manažery, vedením, týmy, zaměstnanci.

A pozor, komunikovat, neznamená spolu mluvit! Komunikovat znamená aktivně participovat na naplňování smyslu. Velmi názorně to je patrné použijete-li sociomapování, která Vám komunikační vazby ukáže v 3D modelu, umožní Vám snáze popsat výchozí stav a při opakovaném vytvoření sociomapy bude patrná dynamika a směřování systému. Uvedené postupy je možné shrnout pod pojem systemický přístup a krom jiného zahrnuje principy systémového řízení (5), teorie sociálních systémů (2, 3) a autopoiesis (1).

Doporučená literatura:

  1. H. Maturana, F. Varela: The Tree of Knowledge, Shambhala, Boston&London, 1998
  2. N. Luhmann: Sociální systémy – Nárys obecné teorie, CDK, Brno, 2006
  3. L. von Bertalanffy: Člověk-robot a myšlení, Nakl. Svoboda, Praha, 1972
  4. A. de Geus: The Living Company, Nicholas Brealey Publ., London, 1999
  5. P. Senge: Pátá disciplína, Management Press, Praha, 2009

 

Petr Hložánek, SYSTEMIK
http://SYSTEMIK.cz
petr.hlozanek@systemik.cz
http://cz.linkedin.com/in/petrhlozanek

 

Publikoval Petr Hložánek  21 Pro 
  • Post Comments 0

    Drop us a line

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *